“RENDER NÃO ME RENDO, A ÚLTIMA BALA É PARA MIM” (HA’U SEI LA RENDE, KILAT MUSAN IKUS LIU HA’U-NIAN).
-------------------------
MENSÁJEN PREZIDENTE RDTL FRANCISCO GUTERRES LÚ OLO IHA LORON HAKSOLOK MEMÓRIA SAUDOZU JOSÉ CIRILIO NUNES “MAUBRANI”
Forte Maubara, 9 Agostu 2019
Lakon saudozu José Cirilio Nunes “Maubrani” halo família hahú moris ho laran-susar no mata-been. Povu Timor-Leste mós lakon oan murak ida. Ha’u sente triste hanesan mós oan sira no família rasik sente.
Maibé sentimentu ida ne’e kahor mós ho orgullu boot tebetebes ida. Ita hotu sente orgullu tanba saudozu Maubrani deside fó-an tomak ho brane ba ita-nia kauza nasionál: UKUN RASIK-AN.
Hafoin ita-hetan liberdade expresaun iha tinan 1974, saudozu Maubrani fó-an kedas ba kauza nasional ne’e liuhosi ASDT/ FRETILIN. Saudozu prova ninia dedikasaun ba kauza ne’e ho hahalok barak, liuliu iha komponente armada. Ho ninia kapasidade no matenek rasik, saudozu ne’e partisipa iha ita-nia rezisténsia organizada nu’udar Komandante Sektor Centro Leste no Komandante Brigada de Choque.
Tuir kombatente sira, Saudozu fanun-an beibeik ho lia fuan brane tuir mai: “ RENDER NÃO ME RENDO, A ÚLTIMA BALA É PARA MIM” ( HA’U SEI LA RENDE, KILAT MUSAN IKUS LIU HA’U-NIAN). Lia fuan sira ne’e fó-hanoin lia menon ho sentidu hanesan husi Prezidente Nicolau Lobato: “ HEI-DE MORRER DE ARMAS NA MÃO” (HAU SEI MATE HO KILAT IHA LIMAN) no “A ÚLTIMA BALA É A MINHA VITÓRIA”( KILAT MUSAN IKUS LIU MAK HA’U NIA VITÓRIA). Erói rua ne’e mate iha momentu luta no fatin oinseluk maibé sé an ba mate ho espíritu ida de’it: Lakoi rende ba inimigu. Espíritu ida ne’e mak buras iha tempu ne’ebá no habrane asu’uain sira atu luta nafatin.
Iha 28 novembru 2006, Estadu Timor-Leste kondekora Saudozu Maubrani nu’udar kombatente ne’ebé harii/funda Movimentu Libertasaun Nasional.
Hamutuk ho família, Estadu Timor-Leste sei haloot saudozu ninia restus mortais iha Jardim dos Heróis da Pátria, iha Metinaro, fatin ne’ebé fó-hanoin ita-nia pasadu eróiku no hamanas ita-nia laran atu haree ba futuru ho fiar-metin katak ita sei manán luta hasoru kiak, mehi erói hotu-hotu nian.
Ita hotu reza ba nia klamar atu hakmatek iha reinu lalehan no inspira ita nafatin atu hadomi Pátria no Povu.
Hakoak boot ba família tomak.
-------------------------
MENSÁJEN PREZIDENTE RDTL FRANCISCO GUTERRES LÚ OLO IHA LORON HAKSOLOK MEMÓRIA SAUDOZU JOSÉ CIRILIO NUNES “MAUBRANI”
Forte Maubara, 9 Agostu 2019
Lakon saudozu José Cirilio Nunes “Maubrani” halo família hahú moris ho laran-susar no mata-been. Povu Timor-Leste mós lakon oan murak ida. Ha’u sente triste hanesan mós oan sira no família rasik sente.
Maibé sentimentu ida ne’e kahor mós ho orgullu boot tebetebes ida. Ita hotu sente orgullu tanba saudozu Maubrani deside fó-an tomak ho brane ba ita-nia kauza nasionál: UKUN RASIK-AN.
Hafoin ita-hetan liberdade expresaun iha tinan 1974, saudozu Maubrani fó-an kedas ba kauza nasional ne’e liuhosi ASDT/ FRETILIN. Saudozu prova ninia dedikasaun ba kauza ne’e ho hahalok barak, liuliu iha komponente armada. Ho ninia kapasidade no matenek rasik, saudozu ne’e partisipa iha ita-nia rezisténsia organizada nu’udar Komandante Sektor Centro Leste no Komandante Brigada de Choque.
Tuir kombatente sira, Saudozu fanun-an beibeik ho lia fuan brane tuir mai: “ RENDER NÃO ME RENDO, A ÚLTIMA BALA É PARA MIM” ( HA’U SEI LA RENDE, KILAT MUSAN IKUS LIU HA’U-NIAN). Lia fuan sira ne’e fó-hanoin lia menon ho sentidu hanesan husi Prezidente Nicolau Lobato: “ HEI-DE MORRER DE ARMAS NA MÃO” (HAU SEI MATE HO KILAT IHA LIMAN) no “A ÚLTIMA BALA É A MINHA VITÓRIA”( KILAT MUSAN IKUS LIU MAK HA’U NIA VITÓRIA). Erói rua ne’e mate iha momentu luta no fatin oinseluk maibé sé an ba mate ho espíritu ida de’it: Lakoi rende ba inimigu. Espíritu ida ne’e mak buras iha tempu ne’ebá no habrane asu’uain sira atu luta nafatin.
Iha 28 novembru 2006, Estadu Timor-Leste kondekora Saudozu Maubrani nu’udar kombatente ne’ebé harii/funda Movimentu Libertasaun Nasional.
Hamutuk ho família, Estadu Timor-Leste sei haloot saudozu ninia restus mortais iha Jardim dos Heróis da Pátria, iha Metinaro, fatin ne’ebé fó-hanoin ita-nia pasadu eróiku no hamanas ita-nia laran atu haree ba futuru ho fiar-metin katak ita sei manán luta hasoru kiak, mehi erói hotu-hotu nian.
Ita hotu reza ba nia klamar atu hakmatek iha reinu lalehan no inspira ita nafatin atu hadomi Pátria no Povu.
Hakoak boot ba família tomak.
Comments
Post a Comment