Skip to main content

Saudozu Maubrani "Render Não Me Rendo,A última Bala É Para Mim

“RENDER NÃO ME RENDO, A ÚLTIMA BALA É PARA MIM” (HA’U SEI LA RENDE, KILAT MUSAN IKUS LIU HA’U-NIAN).
-------------------------
MENSÁJEN PREZIDENTE RDTL FRANCISCO GUTERRES LÚ OLO IHA LORON HAKSOLOK MEMÓRIA SAUDOZU JOSÉ CIRILIO NUNES “MAUBRANI”

Forte Maubara, 9 Agostu  2019

Lakon saudozu José Cirilio Nunes “Maubrani” halo família hahú moris ho laran-susar no mata-been. Povu Timor-Leste mós lakon oan murak ida. Ha’u sente triste hanesan mós oan sira no família rasik sente.

Maibé sentimentu ida ne’e kahor mós ho orgullu boot tebetebes ida. Ita hotu sente orgullu tanba saudozu Maubrani deside fó-an tomak ho brane ba ita-nia kauza nasionál:  UKUN RASIK-AN.

Hafoin ita-hetan liberdade expresaun iha tinan 1974,  saudozu Maubrani fó-an  kedas ba kauza nasional ne’e  liuhosi  ASDT/ FRETILIN. Saudozu prova ninia dedikasaun ba kauza ne’e ho hahalok barak, liuliu iha komponente armada. Ho ninia kapasidade no matenek rasik, saudozu ne’e partisipa iha ita-nia rezisténsia organizada nu’udar Komandante Sektor Centro Leste no Komandante Brigada de Choque.

Tuir kombatente sira, Saudozu fanun-an beibeik ho lia fuan brane tuir mai: “ RENDER NÃO ME RENDO, A ÚLTIMA BALA É PARA MIM” ( HA’U SEI LA RENDE, KILAT MUSAN IKUS LIU HA’U-NIAN). Lia fuan sira ne’e fó-hanoin lia menon ho sentidu hanesan husi  Prezidente Nicolau Lobato: “ HEI-DE MORRER DE ARMAS NA MÃO” (HAU SEI MATE HO KILAT IHA LIMAN) no “A ÚLTIMA  BALA É A MINHA VITÓRIA”( KILAT MUSAN IKUS LIU MAK HA’U NIA VITÓRIA).  Erói rua ne’e mate iha momentu luta no fatin oinseluk maibé sé an ba mate ho espíritu  ida de’it: Lakoi rende ba inimigu. Espíritu ida ne’e mak buras iha tempu ne’ebá no habrane asu’uain sira atu luta nafatin.

Iha 28 novembru 2006, Estadu Timor-Leste kondekora Saudozu Maubrani nu’udar kombatente ne’ebé harii/funda  Movimentu Libertasaun Nasional.

Hamutuk ho família, Estadu Timor-Leste sei  haloot saudozu ninia restus mortais iha Jardim dos Heróis da Pátria, iha Metinaro, fatin ne’ebé fó-hanoin ita-nia pasadu eróiku no hamanas ita-nia laran atu haree ba futuru ho fiar-metin katak ita sei manán luta hasoru kiak, mehi erói hotu-hotu nian.

Ita hotu reza ba nia klamar atu hakmatek iha reinu lalehan no inspira ita nafatin atu hadomi Pátria no Povu.
Hakoak boot ba família tomak.


Comments

Popular posts from this blog

Saudoso Francisco Borja Da Costa

SAUDOSO FRANCISCO BORJA DA COSTA 1946/1975 Francisco Borja da Costa: “ ……Na ponta da minha baioneta/Marcarei na história a forma da minha libertação” Lia na’in ida-ne’e koñesidu liu ho nia naran apalidu, Borja da Costa bainhira ita ko’alia kona-ba “Sé maka Sé” iha mundu literária Timor-Leste nian. Nia moris “iha Fatuberlihu, iha kosta sul Timor-Leste iha loron 14, fulan-Outubru, tinan 1946. Nia mate ho tinan 30 bainhira Timor-Leste hetan invazaun hosi tropa Indonézia iha loron 7, fulan-Dezembru. Tropás parakedista sira maka oho nia. Borja da Costa iha nia observasaun di’ak ba kestaun diskriminasaun durante tempu ukun koloniál Portugés nian “bainhira nia tuir obrigasaun militar ba tropaz Portugés no haknaar iha Laclubar. Nia haree katak knaar militar ne’ebé nia hala’o nu’udar “esperiensia di’ak”tanba nia hetan aten boot atu ko’alia hasoru diskriminasaun rasiál. Liutiha halo hotu knaar militár, nia fila fali ba knaar governu nian. Hosi nia pozisaun iha governu, nia bele observa pr

Massakre Kraras,8 De Agostu 1983

REFLESAUN BA MASAKRE KRARAS 8 DE AGOSTU 1983 Masakre Kraras nebe Akontese iha loron 8 Agustus 1983, ne’e hanesan Asaun Organizadu nebe hanaran levantementu armada, nebe kontinuasaun husi funu segundu etapa gerelia hafoin baze apoiu rahun, tamba kontinuasaun husi funu iha segunda etapa gerilia hafoin baze apoiu rahun, Iha 8 agustu komandu ba luta fo ona orden nebe komandu da luta estuda situasaun Indonesia atu antisipa ona fo orden ba timor oan sira hotu atu halo lavantementu iha 8 agustu tuku lima loraik kraras nee’e tenki tarutu, tuku 7 tarutu iha ossu, tuku 8 tarutu iha nahareka atu nune rona iha fatin-fatin nebe aas atu nune sira nebe mak iha rai tetuk se kilat ba Indonesia hodi halo levantementu atu hasai kilat husi inimigu nia liman  hodi lori ba ailaran, katak involvimentu funu kuaze povu nian, tan ne’e Indonesia sira hatene oho populasaun iha Kraras, maibe akontesmentu laos iha Kraras deit ema mate barak liu, Buanurak, Watulari, watucarbau, Ilomar no ba fatin seluk tan. Leva

REPREZENTANTE POVU OECUSSE HUSU REVOGA DEKRETU PARLAMENTU NASIONAL

REPREZENTANTE HUSI POVU ATONI OE-CUSSE-AMBENO HUSU REVOGA DEKRETU PARLAMENTU NASIONÁL Palásiu Prezidensiál Nicolau Lobato, Dili, 12 jullu 2019 Reprezentante husi Povu Atoni Oe-cusse Ambeno hasoru malu ho Prezidente Repúblika, Francisco Guterres Lú Olo, hodi hato’o preokupasaun kona-ba alterasaun Lei númeru 3/2014 no husu atu entidade hotu-hotu, inklui partidu polítiku sira tur hamutuk no Parlamentu Nasionál atu revoga Dekretu Parlamentu Nasionál ne’ebé altera Lei númeru 3/2014. Povu Atoni Oecusse-Ambeno,  reprezenta Liurai Costa, Liurai Hornai, Liurai Cruz, suku 18 no Naijuf/ Dato, organizasaun sosiedade sivíl no juventude,  hato’o preokupasaun relasiona  ho alterasaun Lei númeru 3/2014 husi  Parlamentu Nasionál, ne’ebé hasai kbiit Prezidente Repúblika atu nomea no fó posse ba Prezidente Autoridade RAEOA/ZEESM. Nune’e, ho alterasaun ne’e hamihis konsensu nasionál entre orgaun Estadu ne’ebé halo iha 2014 kona-ba hahú ba dahuluk programa integradu dezenvovimentu territoriál-ZEESM